Dalibor Zeman je u nás moderátorem a v klubovně ho znají hlavně podle sešitu, do kterého si zapisuje jedinou větu o každém novém členovi. Zeptali jsme se ho, proč a co se z těch vět naučil.
Rozhovor
Co si Dalibor zapisuje do sešitu?
Dalibor Zeman přišel do party jako hráč strategií a po půl roce se stal moderátorem, aniž by o to usiloval. „Někdo musel říct, že se hádáme zbytečně. Řekl jsem to klidně, a od té doby to dělám pořád,“ vypráví.
Do sešitu si po prvním sezení zapíše jednu větu, kterou o novém člověku slyšel. Například že rád maluje mapy, že se bojí kostek, nebo že se vrátil po deseti letech k hrám. Když pak potřebuje s někým promluvit, ví, kde začít.
Dnes vede i školu vypravěčů, když Richard Mareš nestíhá. Říká, že nejtěžší není vymyslet příběh, ale poslouchat, co hráči doopravdy chtějí. Kdo to dokáže, naučí se zbytek sám.
Co všechno zvládne klidná věta?
Proč nenosí píšťalku
Moderátor podle něj není rozhodčí, který něco vynucuje. „Když se člověk začne rozčilovat, nejhorší je ho napomenout před ostatními. Počkám, až se hra přeruší, a pak mu řeknu, že jsem si všiml, že dnes nemá náladu. Většinou se omluví sám.“
Tři věci, které se naučil
že skoro každý spor začíná tím, že si někdo myslí, že ho nikdo neposlouchá
že krátká přestávka vyřeší víc než dlouhé vysvětlování
že lidé, kteří se hádají nejvíc, bývají ti, kteří si hry nejvíc váží
Co by změnil
Jedinou věcí, kterou by v partě změnil, je zavírací hodina: dvaadvacet hodin je podle něj brzy. Jenže sousedé i klíče mají své hranice, a tak se alespoň dohodlo, že poslední čtvrthodina patří závěrečným slovům. „Právě ta čtvrthodina je nejdůležitější částí večera,“ říká.
Co by poradil nováčkům
„Neptejte se, zda jste dost dobří. Ptejte se, zda se Vám tu líbí. Pokud ano, zbytek se naučíte sami. Pokud ne, nic se neděje, vrátíte se jindy, nebo vůbec. Žádná výčitka, žádný dluh, žádné vysvětlování,“ říká Dalibor a zavírá sešit.
Klubovna je jen pro dospělé
Web informuje o setkáních hráčů starších osmnácti let. Potvrďte prosím, že Vám je osmnáct nebo více.
